Slovenská Republika

Obecné informace

Země s bohatou historií a folklorem, ve které zanechaly viditelné stopy různé národy a kultury. Slovensko je relativně malé rozlohou, o to je bohatší na přírodní krásy, archeologická naleziště, malebné rozvaliny dávných hradů a impozantní architektonické stavby. Slovensko je zemí, ve které mnoho z tradičního způsobu života zůstalo zachováno.

Poloha

Vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Slovensko hraničí na západě s Českou republikou a Rakouskem, na jihu s Maďarskem, na východě s Ukrajinou a s Polskem na severu.

Měna

Na Slovensku se platí eurem.

Jazyk

Úředním jazykem je slovenština, běžně se lze domluvit česky. Ve většině hotelů a restaurací se domluvíte anglicky i německy.

Klimatické podmínky

Slovensko leží v mírném podnebním pásu na přechodu mezi oceánským a kontinentálním podnebím. Mezi létem a zimou jsou velké teplotní rozdíly. Nejchladnější měsíc je leden, nejteplejší červenec. Oblastí s nejvyššími průměrnými teplotami je Podunajská nížina, nejchladnější oblastí jsou Vysoké Tatry. Teplota zde klesá s nadmořskou výškou, a na Gerlachovském štítu se průměrná roční teplota pohybuje v minusových hodnotách.

Něco navíc

Přírodní památky

Na Slovensku je 9 Národních parků a všechny leží v horských oblastech Karpat. Poměrně hojně zastoupené jsou na Slovensku i minerální a termální prameny, které se staly oblíbenou destinací nejen turistů.

Vrch Sandberg, jeden z nejzápadnějších výběžků Karpat, je součástí přírodní rezervace Děvínská Kobyla. Tento písečný vrch s výškou 260 m n. m. se nachází v těsné blízkosti hranic mezi Slovenskem a Rakouskem u Děvínské Nové Vsi. Kromě nádherného výhledu a pohledu na rakouský Marchfeld, je tato lokalita zajímavá i z hlediska archeologického, botanického a paleontologického.

Národní přírodní rezervace Súľovské skaly se nachází asi 20 km jihozápadně od města Žilina, v CHKO Strážovské vrchy. Toto jediné slepencové město na Slovensko tvoří valounky vápence o velikosti 5 - 10 cm spojené vápnitým tmelem do pevné hmoty. V místech, kde byla jejich kompaktibilita narušena zvětráváním a vypadáváním valounků, vznikly skalní věže, jehly a hřiby.

Demänovská ľadová jaskyňa se nachází v Nízkých Tatrách v Demänovské dolině v bradlu Bašta nad Kamennou chatou a je součástí demänovského krasu tvořeného asi 30 jeskyněmi. První písemné záznamy o jeskyni pocházejí z roku 1299 a patří k jedněm z nejstarších popsaných evropských jeskyní vůbec.

Dobšinská ľadová jaskyňa je součástí rozsáhlého jeskynního systému Stratená jaskyňa - Psie diery a je zaplněná 110 000 m3 ledu. V roce 1872 byla jeskyně dokonce jako první na světě osvětlena elektrickým světlem. Celková plocha chodeb a jeskynních systémů je 21 km a tak se i tato jeskyně může pyšnit tím, že je druhým největším jeskynním systémem na Slovensku. Jeskyni najdete poblíž městečka Stratená v okrese Rožňava v Košickém kraji.

Nejznámější a turisticky nejatraktivnější cesta v oblasti Tater se nazývá Tatranská magistrála. Vede po turistických stezkách v délce 70 km. Na západě magistrála začíná u ústí Jalovecké doliny, na východě končí u Veľkého Bielého plesa v Dolině Kežmarskej Bielej vody. Vysokotatranská část vystupuje velmi často nad horní hranici lesa a skýtá tak nádherný pohled na vrcholky Tater a Podtatranské kotliny. Nejvyšším bodem magistrály je pak Sedlo pod Svišťovkou (2023 m.n.m.).

Tatranská magistrála
Zdroj foto: Wikipedie

2623 m vysoký Lomnický štít je třetí nejvyšší horou Slovenska a turisticky patří mezi nejnavštěvovanější destinace. Štít není běžně přístupný po klasickém turistickém chodníku. K jeho dosažený se využívá lanovka ze Skalnatého plesa, nebo je možné si zaplatit výstup se zkušeným horským vůdcem.

Kulturní památky

Nad silnicí mezi městy Brezová pod Bradlom a Košariskami se nachází vrch Bradlo (543 m.n.m.). Na jeho vrcholku se stojí monumentální Mohyla Milana Rastislava Štefánika z bílého dřevěnického travertinu, jejíž autorem je D. Jurkovič. Ostatky generála Štefánika jsou uloženy právě zde. Z vrcholku Bradla je nádherný výhled do okolní krajiny.

Modra - jedno z nejkrásnějších měst západního Slovenska. Půdorys města vznikl už ve 12. století a do dnešní doby se zachovala část opevnění, kruhová bašta a Horná brána. Ze sakrálních staveb je třeba zmínit renesanční kostel sv. Štefana kráľa z 19. století, dvojici evangelických kostelů z 18. století a samozřejmě nejstarší modranský kostel ze 14 století - kostel sv. Jána Krstiteľa. Modra je mimo jiné proslulá výborným vínem a světoznámou modranskou majolikou s osobitou malířskou ornamentikou.

Zřícenina Čachtického hradu se vypíná nad obcí Čachtice v okrese Nové Mesto nad Váhom v Trenčínském kraji. Byl postaven v polovině 13. století a jeho prvotním úkolem bylo střežení západní hranice Uherského království. Hrad proslul díky Alžbětě Báthoryové, přezdívané též Krvavá paní, která zde žila na přelomu 16.-17. století.

Čachtický hrad
Zdroj foto: Wikipedie

Horská osada Vlkolínec v Západních Karpatech v pohoří Veľká Fatra v nadmořské výšce 718 m pod vrchem Sidorovo, spadá administrativně pod město Ružomberok. Jde o dokonale zachovaný soubor objektů lidové architektury, který byl zapsán na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Starobylý Červený Kláštor z 11. století ležící na pravém břehu Dunaje byl postupně domovem mnichů benediktinského, kartuziánského a kamadulského řádu. Nejslavnějším řeholníkem byl fráter Cyprián (1724-1775) - autor pozoruhodného herbáře, který je dnes jako vzácný exponát přechovávaný v Múzeu TANAPu v Tatranské Lomnici. Podle legendy zkonstruoval fráter Cyprián létající stroj a sám ho i vyzkoušel, a to velmi úspěšně. Jeho čin se však církvi nelíbil a tak byl létající mnich potrestán doživotním „žalářem" za zdmi kláštera.

Oravský hrad najdeme na severu Slovenska nad řekou Oravou. Stojí na 112 metrů vysokém skalním ostrohu nad obcí Oravský Podzámok v okrese Dolný Kubín. Dobře zachovaný hradní komplex ze 13. století je ukázkou mistrovské práce dobových stavitelů, kteří stavbu umístili ve velmi obtížném terénu. V roce 1922 se stal hrad kulisou pro natočení mnoha scén známého filmu Upír Nosferatu.

Gastronomie

Tradiční kuchyně využívá především brambory, mléčné výrobky (ovčí sýry) a zelí, tedy suroviny, pro které má Slovensko vhodné klimatické podmínky. Strava se vyznačuje pestrostí a „jednoduchostí". K tradičním pokrmům patří kapustnica (zelná polévka) - její složení se liší podle jednotlivých regionů. Je to polévka, která nesmí chybět na žádném vánočním stole. Kromě zelí v ní najdeme i klobásu, vepřové maso a sušené houby. Halušky z bramborového těsta smíchané se speciálním ovčím sýrem - brynzou (měkký solený ovčí sýr vyráběný fermentací z hrudkového ovčího sýra). Pokrm se pak polévá rozpuštěným sádlem s rozškvařenou slaninou. Zapíjí se podmáslím nebo kyselým mlékem.

Tradiční pokrm zejména v oblasti Malých Karpat je pečená husa nebo kachna s kysaným zelím a lokšemi. Lokše jsou tenké placky z bramborového těsta a podávají se i jako samostatné jídlo. Dělají se na slano nebo na sladko třeba s nasekanými ořechy, povidly či mákem. Pagáče jsou slané škvarkové pečivo z kynutého těsta posypané sezamem nebo kmínem. Slovensko je vyhlášené také parenicou, jemným ovčím sýrem srolovaným do kolečka a vyrobeným z pařeného ovčího hrudkového sýra, a korbáčiky - sýrovými copánky.

Žinčica je vedlejší produkt při výrobě hrudkového ovčího sýra. Jde o výživný lahodný nápoj vyráběný zahříváním syrovátky po oddělení sýra z mléčné sraženiny. Do poloviny 20. století byla na salaších hlavním pokrmem pastevců. Užívala se i jako lék při plicních a žaludečních onemocněních.

Známá jsou i slovenská vína, na východě země leží proslulá tokajská vinohradnická oblast. Z nejznámějších malokarpatských vín je pak račanská frankovka. Za ochutnání stojí i borovička - pálenka chuťově připomínající gin, pálená z plodů jalovce.

Doprava

Železniční síť má více jak 3600 km a spojuje většinu slovenských měst a samozřejmě i těch světových. Dálkové i místní autobusy patří k nejvyužívanějšímu způsobu dopravy na Slovensku. Místní linky zajišťují dobré spojení do téměř všech měst a vesniček na území Slovenské republiky. Ve městech pak funguje Městská hromadná doprava. Letecká doprava se nejvíce využívá pro mezinárodní lety. Letiště najdete v Bratislavě, Košicích, Piešťanech, Sliači a Popradu. Nejatraktivnější způsob, jak se dostat na Slovensko, je lodí po Dunaji. Přístav v Bratislavě je spojen pravidelnými linkami s Vídní, Pasovem, Budapeští a dalšími dunajskými přístavy. Silniční síť je dobře značená a kvalitní, dálniční úseky se platí. Chcete-li je použít, musíte si zakoupit platnou dálniční známku, která se prodává na hraničních přechodech, poštách a některých čerpacích stanicích.